Unie mentorů

Analýza dostupných dokumentů

Během šetření bylo nasbíráno celkem 763 poznatků, týkajících se oblasti mentorství. Mnoho informací bylo zapracováno do teoretické části práce. Ve vztahu k výzkumu jsme vybrali pouze pět. Limitujícím faktorem je rozsah práce. Z dostupných dokumentů nám vyplynuly tyto poznatky:

1. Mentorství je svou podstatou (učit, vychovávat, radit) nejblíže práci učitele nebo vychovatele a uplatňuje se zde zejména kamarádský přístup, participace na problému, zkušenosti, důvěryhodnost, empatie a charisma osobnosti (pořadí dle důležitosti).
2. V zahraničí jsou mentorské programy zaměřeny na široké spektrum uživatelů. V ČR jsou mentorské programy zaměřeny především na děti a mládež do 26 let ohrožené sociálním vyloučením nebo s různými obtížemi etopedického charakteru.
3. Nebyl nalezen žádný výzkum, který by se věnoval charakteristice očekávání adolescenta ve vztahu k osobě mentora (ve významu osoby, která by ho měla ovlivňovat a radit mu).
4. Byla provedena výzkumná šetření osoby ideálního učitele, vztahů mezi učitelem a žákem a programu Pět P. Z těchto šetření vyplynulo, že s věkem adolescenta se mění jeho preference.
5. Nebylo nalezeno mnoho informací ve vztahu úspěšnosti socializace a mentorství. Nalezené informace svědčily pro pozitivní vliv na výchovu.

Nestrukturovaný rozhovor s mladými lidmi

Bylo nasbíráno celkem 117 různých poznatků. Opět z důvodu rozsahu práce uvedeme pouze některé vybrané závěry z šetření:

1. Děti navazují různé vztahy s cizími lidmi. Tyto vztahy se dají charakterizovat různou hloubkou a obsahem.
2. Vrstevníci hrají významnou roli v životě adolescentů, ale na jejich chování mají vliv i rodiče a další osoby. Bude nutné prozkoumat, se kterými osobami řeší důležité a důvěrné věci.
3. Mentorství ve smyslu rádce a důvěrné osoby adolescenti spojují s přátelstvím a zájmem o sebe a své problémy.
4. Adolescenti popisují různé charakteristické vlastnosti, které by měla osoba mentora splňovat. Popisují i různé aktivity, které by adolescent chtěl s mentorem vykonávat.
5. Adolescenti nedokázali odpovědět na otázku, zda mentora představit rodičům a kamarádům. V jejich odpovědích se objevovaly nejrůznější druhy obav jako odmítnutí ze strany rodiče a posměch kamarádů. Dalšími jmenovanými obavami byl strach ze zklamání v osobě mentora, podrazu, přílišného zájmu a zneužití.
6. Adolescenti konstatovali, že mentor je určitě užitečná osoba, kterou by chtěli mít.
7. Dívky vypovídaly více expresivně, zatímco chlapci preferovali spíše kladení pomocných otázek a stručnější odpovědi. Bylo by zajímavé sledovat, jestli pohlaví adolescenta má vliv na jeho preference.

Nestrukturovaný rozhovor s pracovníky VÚ

Bylo zapsáno celkem 26 poznámek. Opět pouze některé z nich:

1. Vliv na proces socializace adolescenta má rodina. Cizí dospělí tvoří podpůrný systém adolescenta.
2. Klienti dle slov pracovníků VÚ nemají fungující rodiny ani pozitivní podpůrné osoby, vzory, které by jim pomohly se orientovat v hodnotovém systému a utvořit si jej v souladu s morálkou a etikou společnosti.
3. Pracovníci VÚ uvádějí, že“ „Klienti po odchodu ze zařízení nemají zpravidla žádnou podpůrnou osobu, jež by jim radila, ale nebyla tendenční ve smyslu předchozího výchovného působení ústavu.“ Objevuje se zde problém etiketizace dospělých, kteří se snaží tyto adolescenty dále ovlivňovat a vychovávat.
4. Dle slov Mgr. Elvíry Matysové, zástupkyně ředitele: „Prakticky chybí následný program pro klienty zařízení, kteří ukončili svůj pobyt a nemají se kam vrátit. Pokud se vracejí do původního domova, vracejí se i k původnímu stylu života a trestné činnosti.“

Nestrukturovaný rozhovor s klienty VÚ

Bylo zapsáno celkem 24 poznámek. Opět některé závěry z nich:

1. Mezi důvěryhodné osoby řadí klienti VÚ ty vychovatele a pracovníky zařízení, kteří: „mají kamarádský přístup,“ nevyužívají nespravedlivě systém sankcí a „dělají něco navíc.“
2. Z rozhovorů vyplynulo, že tito adolescenti nemají dostatek pozitivních vzorů v rodině a nejbližším okolí. Naopak připouštějí, že je v životě ovlivňují vrstevníci a parta.
3. Klienti přijímání cizího dospělého podmiňují: kamarádským jednáním, společným okruhem přátel, zkušenostmi, společenským postavením, společnými zájmy a porozuměním.
4. V rozhovorech zaznělo: „Bylo by dobré, kdyby existovala nějaká osoba, která by nám po odchodu z ústavu byla ochotná pomoci s novým životem.“ Z některých rozhovorů jsme ale měli pocit, že spíše šlo o možnost využití takovéto osoby k dosažení vlastních zájmů a proto, aby přetrvávala péče, jež mají v zařízení.

Vyhodnocení pozorování – hospitace

Během pozorování jsme došli k závěru, že práce s náročnějšími klienty je opravdu náročná a bez speciální přípravy a uplatnění speciálních postupů a metod práce je takřka beznadějná. Avšak toto zhodnocení je velmi povrchní, neboť sledovaný vztah se odvíjel a závisel během uskutečněných pozorování především na faktu, že jsme pozorování prováděli bezprostředně po návratu řady klientů z víkendu, tedy v situaci, kdy řada z nich byla ještě pod vlivem užitých návykových látek. Z tohoto důvodu se neuplatňoval jejich přirozený narativní, ale spíše ambivalentní postoj, zvláště když vyučující měl oprávněné nároky.

Přesto se možná právě v těchto situacích ukázala podstatná charakteristika vyučujících, kdy jsme měli možnost zaznamenat pozitivní postoj k žákům i když odmítali anebo nebyli schopni spolupráce. Vyučující byl schopen bez frustrace a s praktickým nadhledem pokračovat ve výuce, a to způsobem, jež nevyvolával další negativní emoce nespolupracujícího žáka, ale zároveň neznamenal porážku pedagoga a jeho ústup z oprávněných nároků. Spravedlivé hodnocení výkonu žáků se pozitivně odráželo v hodnocení učitelů žáky, ale u učitelů s autoritativním přístupem se projevoval výrazný formalismus ve vztazích.

Bez nadsázky lze říci, že nejnáročnější hospitace proběhla ve skupině EPCHO (extrémní poruchy chování), kde byla dle vyjádření učitelky většina klientů pod vlivem medikamentace a jejich reakce byly čistě účelové. Projevy vyšších citů, emocí nebo vztahů jsme nezaznamenali. Jedním z mála okamžiků, kdy jsme pozorovali náznak nějakého vztahu bylo vyhodnocení zdravotních obtíží jednoho z žáků hlavním vychovatelem. Projevil se zde vztah důvěry žáka.

Vyhodnocení dotazníku

Dotazník se stal stěžejní částí kvantitativní části výzkumného šetření. Při tvorbě otázek jsme uplatnili výstupy z analýzy dokumentů a rozhovorů, které nám pomohly stanovit soubory pracovních hypotéz. Do dotazníku jsme zařadili i otázky, které nám pomohly s vyhodnocením dalších zkoumaných souvislostí. Z prostorových důvodů zde všechny nevyhodnocujeme. Během šetření se nám nepodařilo nasbírat stejný počet respondentů ve všech věkových skupinách, ale pro potřeby této práce poskytují data dostatečně validní soubor respondentů. Celkem se do zpracování dostaly dotazníky od 124 respondentů.

Poznámka ke značení a výpočtům:

m …. je prostým aritmetickým průměrem vypočteným ze získaných hodnot.

[%] …. u otázek s předem danou volbou vyjadřuje procentuální poměr respondentů, kteří označili danou volbu. V otázkách se škálou (15, 16, 18) je procentuálním vyjádřením vztahu (součet všech získaných hodnot – (počet respondentů x nejnižší hodnota škály)) / ((počet respondentů x nejvyšší hodnota škály) – (počet respondentů x nejnižší hodnota škály)). Tato matematická operace nám pomohla transponovat získané výsledky do škály vyjadřující míru zastoupení jednotlivých úrovní škály (vztah: 0% = všichni dotázaní zvolili nejnižší hodnotu, 100% = všichni dotázaní volili nejvyšší hodnotu škály). Získaná hodnota v rozmezí 0-1 byla převedena na procenta.

Modus …. je modus nasbíraných dat. Tedy hodnota, která se v souboru odpovědí vyskytuje nejčastěji.

Medián …. je medián nasbíraných hodnot, tedy hodnota, která rozdělila soubor podle velikosti seřazených dat na dvě stejně početné poloviny. V šetření jsme ji použili jako míru centrální tendence. Přičemž platilo, že nejméně 50% hodnot bylo menších nebo rovných a nejméně 50% hodnot bylo větších nebo rovných mediánu.

V našem šetření validity hypotéz pracujeme s výběrem ze souboru získaných hodnot (adolescent je v kontextu práce vymezen věkem 13-18 let). Rozdíly počtů adolescentů v jednotlivých věkových kategoriích jsou z hlediska statistické významnosti malé. Soubor adolescentů jsme rozdělili do dvou kategorií podle věku: 13-15 let mladší adolescenti, 16-18 let starší adolescenti. Pro přehled je zde tabulka respondentů (Tab. 4).

Tab. 4: Přehled respondentů

	13 let	14 let	15 let	16 let	17 let	18 let	13-15 let	16-18 let	m	Celkem
Chlapci	13	10	11	8	10	11	34	29	15,4	63
Dívky	12	11	9	10	9	10	32	29	15,38	61
Celkem	25	21	20	18	19	21	66	58	15,39	124

Z tabulky vychází graf stratifikace respondentů podle věku a pohlaví (Graf 1).

Graf 1: Stratifikace respondentů podle věku a pohlaví

Graf 2: Poměr pohlaví u respondentů

Koláčový graf (Graf 2) zastoupení pohlaví u respondentů dokazuje, že celkové zastoupení jednotlivých pohlaví v šetření bylo rovnoměrné. V kategorii mladších adolescentů převažují chlapci (34:32). V kategorii starších adolescentů je poměr pohlaví vyrovnaný.

Přehled výsledků všech odpovědí v dotazníku je nad prostorové možnosti této práce, proto se budeme dále soustředit pouze na odpovědi ve vztahu k vyhodnocení validity pracovních hypotéz. Ze zjištěných hodnot vyplývá následující vyhodnocení hypotéz:

Skupina hypotéz 1

Největší vliv na chování adolescenta má vrstevník, ale nejvíce berou rady od dospělých. Ve vztahu k osobě mentora nepreferují žádné pohlaví, ale preferují věk okolo 20 let.

Největší vliv na chování adolescenta má vrstevník (otázka 6). V souhrnu (Tab. 5) adolescenti uvádějí vliv vrstevníků na chování v 49,2% případů. Když se podíváme na rozdělení podle věku (Tab. 6), zjistíme rozdíl u mladších adolescentů (největší vliv mají rodiče 28,2%) oproti starším adolescentům (největší vliv mají vrstevníci 30,6%). V kategorii mladších adolescentů hypotéza nebyla potvrzena. U starších adolescentů potvrzena byla.

Tab. 5: Otázka č. 6 - souhrnné počty

Otázka č. 6	a	b	c	d	Celkem
Počet	61	40	12	11	124
Počet [%]	49,2%	32,3%	9,7%	8,9%	100%

Tab. 6: Otázka č. 6 - stratifikované rozdělení

Otázka č. 6	13-15 let				16-18 let
Volba	a	b	c	d	a	b	c	d
Chlapci	11	17	4	2	20	1	3	5
Chlapci [%]	8,9%	13,7%	3,2%	1,6%	16,1%	0,8%	2,4%	4,0%
Dívky	12	18	2	0	18	4	3	4
Dívky [%]	10%	15%	2%	0%	15%	3%	2%	3%
Celkem	23,0	35,0	6,0	2,0	38,0	5,0	6,0	9,0
Celkem [%]	18,5%	28,2%	4,8%	1,6%	30,6%	4,0%	4,8%	7,3%

Legenda:
6. Na mé chování má největší vliv: a) vrstevník b) rodič c) příbuzný d) jiný dospělý

Adolescent nejvíce bere rady od dospělých (otázka 8). V souhrnu (Tab. 7) udává 53,2% (dospělí + pedagogové) adolescentů, že nejvíce berou rady od dospělé osoby. Když se však podíváme na rozdělení podle věku (Tab. 8), zjistíme rozdíl u mladších adolescentů (největší vliv mají dospělí 29%, dospělí + pedagogové) oproti starším adolescentům (největší vliv mají vrstevníci 27,4%). V kategorii mladších adolescentů hypotéza byla potvrzena. V kategorii starších adolescentů nebyla hypotéza potvrzena.

Tab. 7: Otázka č. 8 - souhrnné počty

Otázka č. 8	a	b	c		Celkem
Počet	64	58	2		124
Počet [%]	51,6%	46,8%	1,6%		100%

Tab. 8: Otázka č. 8 - stratifikované rozdělení

Otázka č. 8	13-15 let				16-18 let
Volba	a	b	c		a	b	c
Chlapci	13	20	1		13	16	0
Chlapci [%]	10,5%	16,1%	0,8%		10,5%	12,9%	0,0%
Dívky	17	14	1		21	8	0
Dívky [%]	13,7%	11,3%	0,8%		16,9%	6,5%	0,0%
Celkem	30	34	2		34	24	0
Celkem [%]	24,2%	27,4%	1,6%		27,4%	19,4%	0,0%

Legenda:
8. Nejvíce beru rady od: a) vrstevníků b) dospělých c) pedagogů

Ve vztahu k osobě mentora nepreferují adolescenti žádné pohlaví (otázka 12). V 77,4% případů adolescentům na pohlaví nezáleží (Tab. 9). Ani u stratifikovaného rozdělení (Tab. 10) se neprokázalo, že by volili mladší oproti starším adolescentům rozdílně. Hypotéza byla potvrzena pro obě věkové kategorie adolescentů.

Tab. 9: Otázka č. 12 - souhrnné počty

Otázka č. 12	a	b	c		Celkem
Počet	17	11	96		124
Počet [%]	13,7%	8,9%	77,4%		100%

Tab. 10: Otázka č. 12 - stratifikované rozdělení

Otázka č. 12	13-15 let				16-18 let
Volba	a	b	c		a	b	c
Chlapci	7	4	23		1	1	27
Chlapci [%]	5,6%	3,2%	18,5%		0,8%	0,8%	21,8%
Dívky	6	4	22		3	2	24
Dívky [%]	4,8%	3,2%	17,7%		2,4%	1,6%	19,4%
Celkem	13	8	45		4	3	51
Celkem [%]	10,5%	6,5%	36,3%		3,2%	2,4%	41,1%

Legenda:
12. Taková osoba by měla být: a) muž b) žena c) nezáleží na tom

Ve vztahu k osobě mentora preferují adolescenti věk okolo 20 let (otázka 11). Hypotéza potvrzena pro obě věkové kategorie. Průměrný, adolescenty uváděný, požadovaný věk byl 22,22 let (Tab. 11). Srovnáme-li preference mladších a starších adolescentů (Tab. 12), můžeme konstatovat, že preferují shodně osobu v o 6-7 let starší. Přestože jednotlivý adolescenti volili vyhovující věk v rozmezí od 13 do 60 let, je modus i medián 20 let. Zajímavé je, že chlapci v kategorii mladších adolescentů uvádějí vyšší požadovaný věk mentora než dívky, zatímco v kategorii starších adolescentů je to obráceně. Zřejmě to souvisí s psychosexuálními preferencemi, které se do volby promítají.

Tab. 11: Otázka č. 11 - souhrnné hodnoty

Otázka č. 11	m	Medián	Modus	Min.	Max.
věk [let]	22,2	20,0	20,0	13,0	60,0

Tab. 12: Otázka č. 11 - stratifikované rozdělení

Otázka č. 11	13-15 let				16-18 let
Volba	m	sm.odch.	Min.	Max.	m	sm.odch.	Min.	Max.
Chlapci [let]	19,6	6,7	15,0	40,0	25,3	8,6	20,0	60,0
Dívky [let]	17,9	4,7	13,0	30,0	26,9	4,8	20,0	35,0
Celkem sk. [let]	18,8	5,9	13,0	40,0	26,1	7,0	20,0	60,0

Skupina hypotéz 2:

Adolescentům ve vztahu k pravidelnosti kontaktů s mentorem vyhovuje pravidelné setkávání, ale vztahy s mentorem nemají trvalý charakter.

Adolescentům ve vztahu k pravidelnosti kontaktů s mentorem vyhovuje pravidelné setkávání (otázka 13). Hypotéza nepotvrzena pro žádnou věkovou kategorii adolescentů. Dotázaní adolescenti uvádějí v 95,2% případů, že by se chtěli setkávat podle potřeby (Tab. 13). U mladších ani starších adolescentů se preference neliší (Tab. 14). Četnost volby je ve všech kategoriích velmi podobná.

Tab. 13: Otázka č. 13 - souhrnné hodnoty

Otázka č. 13	a	b	c		Celkem
Počet	5	118	1		124
Počet [%]	4,0%	95,2%	0,8%		100%

Tab. 14: Otázka č. 13 - stratifikované rozdělení

Otázka č. 13	13-15 let				16-18 let
Volba	a	b	c		a	b	c
Chlapci	2	31	1		0	29	0
Chlapci [%]	1,6%	25,0%	0,8%		0,0%	23,4%	0,0%
Dívky	3	29	0		0	29	0
Dívky [%]	2,4%	23,4%	0,0%		0,0%	23,4%	0,0%
Celkem	5	60	1		0	58	0
Celkem [%]	4,0%	48,4%	0,8%		0,0%	46,8%	0,0%

Legenda:
13. Chtěl(a) bych se s ní setkávat: a) 1x týdně b) podle potřeby c) 2x za měsíc

Vztahy adolescentů s mentorem nemají trvalý charakter. Nerelevantní, dotazník nezjišťoval.

Skupina hypotéz 3

Adolescenti nemají stejná kritéria pro výběr osoby, kterou by chtěli za mentora.

Hypotéza nebyla potvrzena pro žádnou věkovou kategorii a to na základě míry nejdůležitějších očekávaných vlastností mentora (otázka 15) a míry chtění dělat s mentorem určité činnosti (otázka 16). Z míry důležitosti (Graf 3) jednotlivých charakteristických vlastností je patrná statisticky významná jednotnost požadavků. Lze spatřovat výskyt znaků u nichž se adolescenti v míře důležitosti shodují. Pouze otázky 15j, 15l, 16a, 16d vykazují výraznější rozdíly (vice jak 15%) mezi preferencemi adolescentů. To může být způsobeno malým vzorkem vstupních dat, ale také náhodou, popřípadě momentálními preferencemi ve zjišťované skupině.

Graf 3: Úroveň důležitosti očekávaných vlastností mentora

Legenda:
15. Její nejdůležitější vlastnosti: a) dostatek času b) moderní oblékání c) „vypracované tělo“ d) porozumění e) zkušenosti f) umění naslouchat g) kamarádské jednání h) stejné koníčky i) štědrost na dárky j) věřící v Boha k) známá a úspěšná osoba l) nezávislost na čemkoliv
16. Činnosti, které bych s touto osobou chtěl(a) dělat: a) pomoc s učením a úkoly do školy b) společné koníčky c) sportovní vyžití d) podnikat výlety e) společenské aktivity

Skupina hypotéz 4

Adolescenti mají strach navazovat kontakty s cizím člověkem. Od mentorského vztahu očekávají pouze poradenství. Adolescenti neví, kdo je to mentor.

Adolescenti mají strach navazovat kontakty s cizím člověkem (otázka 26). 54% dotázaných adolescentů uvedlo, že se nebojí cizích lidí (Tab. 15). Z toho se dá usuzovat, že jsou schopni s cizím člověkem zahájit interakci. Hypotéza byla potvrzena u starších adolescentů. Hypotéza nebyla potvrzena u mladších adolescentů, neboť z tabulky stratifikovaného (Tab. 16) rozdělení vidíme, že u mladších adolescentů záleží na vzhledu osoby.

Tab. 15: Otázka č. 26 - souhrnné hodnoty

Otázka č. 26	a	b	c		Celkem
Počet	19	67	38		124
Počet [%]	15,3%	54,0%	30,6%		100%

Tab. 16: Otázka č. 26 - stratifikované rozdělení

Otázka č. 26	13-15 let				16-18 let
Volba	a	b	c		a	b	c
Chlapci	3	17	14		4	24	1
Chlapci [%]	2,4%	13,7%	11,3%		3,2%	19,4%	0,8%
Dívky	7	9	16		5	17	7
Dívky [%]	5,6%	7,3%	12,9%		4,0%	13,7%	5,6%
Celkem	10	26	30		9	41	8
Celkem [%]	8,1%	21,0%	24,2%		7,3%	33,1%	6,5%

Legenda:
26. Bojíš se cizích lidí? a) ano b) ne c) záleží na vzhledu

Od mentorského vztahu očekávají pouze poradenství (otázka 20). Hypotéza nebyla potvrzena ani pro jednu věkovou kategorii. 37,9% dotázaných adolescentů uvedlo, že by chtělo i něco podniknout. 43,5% adolescentů uvedlo, že by chtěli ve vztahu důvěrné přátelství. 8,9% adolescentů nechce ve vztahu závazky a povinnosti, ale nevylučují víc než poradenství. Tedy dohromady 90,3% adolescentů očekává víc, než pouze někdy poradit (Tab. 17). Zajímavé je stratifikované rozdělení (Tab. 18), z nějž vyplývá sice stejná souhrnná charakteristika, ale dílčí rozdíly v preferenci úrovně vztahu. Mladší adolescenti by si přáli (28,2%) důvěrné přátelství, zatímco starší adolescenti pouze „občas spolu i něco podniknout“ (22,6%).

Tab. 17: Otázka č. 20 - souhrnné hodnoty

Otázka č. 20	a	b	c	d	Celkem
Počet	12	47	54	11	124
Počet [%]	9,7%	37,9%	43,5%	8,9%	100%

Tab. 18: Otázka č. 20 - stratifikované rozdělení

Otázka č. 20	13-15 let				16-18 let
Volba	a	b	c	d	a	b	c	d
Chlapci	3	8	17	6	4	14	9	2
Chlapci [%]	2,4%	6,5%	13,7%	4,8%	3,2%	11,3%	7,3%	1,6%
Dívky	1	11	18	2	4	14	10	1
Dívky [%]	0,8%	8,9%	14,5%	1,6%	3,2%	11,3%	8,1%	0,8%
Celkem	4	19	35	8	8	28	19	3
Celkem [%]	3,2%	15,3%	28,2%	6,5%	6,5%	22,6%	15,3%	2,4%

Legenda:
20. Jakou úroveň bys chtěl(a), aby váš vztah měl? a) pouze někdy poradit b) občas spolu i něco podniknout c) důvěrné přátelství d) hlavně žádné povinnosti a závazky

Adolescenti neví, kdo je to mentor (otázka 25). Pouze 3,2% adolescentů uvedlo, že ví kdo je to mentor. 96,8% uvedlo, že si tím buď nejsou jisti, nebo to nevědí (Tab. 19). Ani stratifikované rozdělení neukazuje rozdíl (Tab. 20). Z tohoto důvodu potvrzujeme hypotézu pro obě věkové kategorie.

Tab. 19: Otázka č. 25 - souhrnné hodnoty

Otázka č. 25	a	b	c		Celkem
Počet	4	78	42		124
Počet [%]	3,2%	62,9%	33,9%		100%

Tab. 20: Otázka č. 25 - stratifikované rozdělení

Otázka č. 25	13-15 let				16-18 let
Volba	a	b	c		a	b	c
Chlapci	1	17	16		1	24	4
Chlapci [%]	0,8%	13,7%	12,9%		0,8%	19,4%	3,2%
Dívky	2	18	12		0	19	10
Dívky [%]	1,6%	14,5%	9,7%		0,0%	15,3%	8,1%
Celkem	3	35	28		1	43	14
Celkem [%]	2,4%	28,2%	22,6%		0,8%	34,7%	11,3%

Legenda:
25. Víš kdo je to mentor? a) ano b) ne c) nejsem si jist(a)

Skupina hypotéz 5

Mentorství je shledáváno jako efektivní a pozitivní preventivní nástroj, který může mít na děti dobrý vliv.

V otázkce 16 uváděli adolescenti míru očekávané aktivity s mentorem. Pokud by se těmito přáními řídili i v praxi, dá se očekávat, že uvedené aktivity budou mít pozitivní vliv na utváření a formování jejich charakteru a budou tedy dobrým preventivním nástrojem.

Graf 4: Úroveň důležitosti očekávaných činností

Legenda:
16. Činnosti, které bych s touto osobou chtěl(a) dělat: a) pomoc s učením a úkoly do školy b) společné koníčky c) sportovní vyžití d) podnikat výlety e) společenské aktivity

Z grafu (Graf 4) vidíme, že ve všech věkových kategorií bez rozdílu pohlaví uvádějí adolescenti aktivity b), c), d) v průměrných hodnotách. Pouze aktivita a) je podprůměrná, ale z hlediska možné prevence nepatří mezi nejdůležitější. Z tohoto důvodu hypotézu potvrzujeme pro obě věkové kategorie.

Další šetření bez vztahu k hypotézám:

Dále nás v této fázi šetření zajímalo, jestli mají adolescenti sklon preferovat, ve vztahu k osobě mentora, osobu cizí, z rodiny nebo pedagoga ze školy (otázka 14). Následující tabulka (Tab. 21) ukazuje jejich souhrnné preference:

Tab. 21: Otázka č. 14 - souhrnné hodnoty

Otázka č. 14	a	b	c		Celkem
Počet	50	72	2		124
Počet [%]	40,3%	58,1%	1,6%		100%

V tabulce stratifikovaného rozdělení můžeme spatřovat, že mladší adolescenti by preferovali osobu mentora z rodiny, zatímco starší adolescenti by dali přednost osobě úplně cizí (Tab. 22)

Tab. 22: Otázka č. 14 - stratifikované rozdělení

Otázka č. 14	13-15 let				16-18 let
Volba	a	b	c		a	b	c
Chlapci	23	11	0		4	25	0
Chlapci [%]	18,5%	8,9%	0,0%		3,2%	20,2%	0,0%
Dívky	17	15	0		6	21	2
Dívky [%]	13,7%	12,1%	0,0%		4,8%	16,9%	1,6%
Celkem	40	26	0		10	46	2
Celkem [%]	32,3%	21,0%	0,0%		8,1%	37,1%	1,6%

Legenda:
14. Tato osoba by měla být: a) z rodiny b) úplně cizí c) pedagog ze školy

Další šetření, které jsme nad získaným souborem dat z dotazníků prováděli bylo zjišťování, jak by se adolescenti chtěli setkávat s mentorem (otázka 19). Graf 5 ukazuje, že zatímco mladší adolescenti by dali přednost setkávání spíše ve dvojici (one-to-one mentoring), starším adolescentům je to jedno. Pouze 10% adolescentů z celého souboru by preferovalo setkávání ve skupině v poměru 1:4 (group mentoring).

Tento výrazný rozdíl je zřejmě způsoben rozličnými psychosociálními potřebami mladších a starších adolescentů.

Graf 5: Preference způsobu setkávání 

Legenda:
19. Chtěl(a) bys: a) setkávat se pouze ve dvojici b) setkávat se ve trojici c) setkávat se maximálně do pěti osob d) je mi to jedno

Z posledního šetření v provedeném výzkumu vyplynulo, že 45% dotázaných adolescentů přiznává osobu srovnatelnou s mentorem (Tab. 23) a 74% adolescentů by takovou osobu chtělo mít (Tab. 24).

Tab. 23: Otázka č. 23 - souhrnné hodnoty

Otázka č. 23	a	b			Celkem
Počet	56	68			124
Počet [%]	45,2%	54,8%			100%

Legenda:
19. Máš takovou osobu? a) ano b) ne

Tab. 24: Otázka č. 24 - souhrnné hodnoty

Otázka č. 24	a	b	c		Celkem
Počet	92	9	23		124
Počet [%]	74,2%	7,3%	18,5%		100%

Legenda:
19. Chtěl(a) bys ji mít: a) ano b) ne c) nevím

Vyhodnocení ankety

Jednotlivé otázky ankety byly koncipovány tak, aby vystihly četnost šetřeného jevu. V tomto šetření nám nešlo o zjištění přesného referenčního výsledku, ale o zjištění směru, tendence, kterou má zkoumaná veličina.

Vzhledem ke složení a počtu respondentů by nebyla ani validita takového průzkumu příliš vysoká. Avšak při zjišťování tendence, jako pomocného šetření v rámci celého výzkumu, může zjištěný směr vzrůstu četnosti hodnot přispět k vyhodnocení pracovních hypotéz.

Anketu jsme nedělili z hlediska věku respondentů. Všichni respondenti byli ve věku 13-18 let.

Poměr zastoupení pohlaví odpovídá skutečnosti, že do náhradní výchovy jsou umisťování častěji chlapci než dívky.

Otázka č. 11 byla položena za účelem jiného šetření, proto ji ve vyhodnocení neuvádíme. Zjištěné hodnoty shrnuje následující tabulka:

Tab. 25: Výsledky ankety VÚ Místo

Otázka	Chlapci	Dívky	Celkem
1) Pohlaví	19	6	25
2) Žiji pouze s: a) matkou b) otcem c) oběma rodiči d) ostatní	5 3 9 2	2 0 1 3	7 3 10 5
3) Na mé chování má největší vliv: a) vrstevník b) rodič c) příbuzný d) jiný dospělý	1 14 0 4	0 1 5 0	1 15 5 4
4) Můj nej kamarád je: a) vrstevník b) starší c) mladší	2 11 6	2 4 0	4 15 6
5) Důvěrné věci řeším: a) sám b) s vrstevníkem c) se starším	8 2 9	0 2 4	8 4 13
6) Člověk, který mne a mé problémy nejvíce chápe je: a) mladší b) vrstevník c) starší min. o 5 let	4 0 15	0 2 4	4 2 19
7) Nejvíce beru rady a) vrstevníků b) dospělých c) pedagogů	1 14 4	1 2 3	2 16 7
8) Přítele poznám podle: a) zájmu o mne a mé problémy b) množství času, po který jsme spolu	13 6	2 4	15 10
9) Kdyby existovala ideální osoba, která by mě měla ovlivňovat, chtěl(a) bych aby byla: a) stejně stará jako já b) starší - dospělá	8 11	4 2	12 13
9) Můj věk: (uvádíme pouze aritmetický průměr) [let]	14,5	15,5	14,7

Podíváme-li se na zjištěné hodnoty ve smyslu potvrzení pracovních hypotéz, potom budeme potvrzovat, že:

1. Největší vliv na chování adolescenta má vrstevník (není potvrzeno, šetření prokazuje, že největší vliv má rodič, a to v 60% případů).
2. Nejvíce adolescenti berou rady od dospělých (potvrzeno v 92% případů, přičemž je uvažováno, že pedagogové patří mezi dospělé osoby).
3. Ve vztahu k osobě mentora preferují sobě blízký věk (nepotvrzeno, 48% uvádí, že by to měla být osoba stejně stará, ale 52% osoba dospělá).

Dále nás v šetření zajímalo jak poznají respondenti přátelskou osobu (otázka 8), 60% respondentů uvedlo, že přítele vnímají podle zájmu o svou osobu a problémy. Zajímavé je také z pozice mentora zjištění, že pouze 32% z respondentů řeší problémy samo, a 52% je řeší se starší osobou (otázka 5), přičemž z hlediska pochopení preferují v 76% osoby starší o více než pět let (otázka 6).

Neformální rozhovor s Bc. Joklovou

Rozhovor proběhl v Praze v kavárně OD Palladium. Délka rozhovoru byla asi 70 minut. Rozhovor probíhal celkově v příjemné atmosféře, ale zpočátku byly znát osobní bariéry a nebylo snadné začít hovořit otevřeně o všech aspektech mentorství. První část rozhovoru se týkala vzájemného představení, vymezení tématu rozhovoru a motivace k práci. Následovaly obecné otázky okolo programu Ve dvou se to lépe táhne, mentorství a dosažených úspěchů v této oblasti. V této části jsme se dostali od problematiky financování projektu, až ke srovnání současných programů s podobným zaměřením v ČR. Předposledním tématem rozhovoru byly témata ohledně rizik služby. Na závěr jsme se vzájemně informovali o vizích do budoucna.

Z tohoto rozhovoru byly potvrzeny následující skutečnosti:

1. O program Ve dvou se to lépe táhne je zájem jak mezi uživateli služby, tak na straně doporučujících institucí. Je také dost dobrovolníků, kteří mají zájem v programu pracovat.
2. Výsledky programu jsou hodnoceny převážně pozitivně jak ze strany klientů, tak participujících organizací.
3. Program je těžké financovat. Je to způsobeno všeobecně náročným způsobem získávání dotací a grantů. Samofinancování je teprve v počátcích.
4. Důležitá je metodika práce s klientem. Dobrovolník je stále nezávislou osobou, vztahy hrozící závislostí nejsou podporovány. Důraz je kladen na blízkost věku a zájmů osob ve dvojici. Supervize a průběžné monitorování činnosti se ukázalo jako dobrý nástroj pro zlepšování účinnosti programu.
5. V programu je řada rizik, které je nutné průběžně analyzovat a vyvozovat příslušné závěry. Většina těžce zachytitelných rizik je na straně klienta. Naopak dobře se definují rizika na straně organizace a dobrovolníků.
6. Nelze ustrnout na jediném úspěšném programu. Myšlenku mentorství je třeba dále propagovat a hledat nové cesty vedoucí ke sjednocení roztříštěných aktivit organizací pracujících v sociální sféře. LATA v tomto směru podniká aktivní kroky na území Prahy a spolu s magistrátem připravuje širší platformu kooperace v sociálních službách.

Komparace výsledků různých šetření

Komparace byla z prostorových důvodů přesunuta do archívu práce. Jako závěr komparace uvádíme jen dvě vybraná konstatování z jiných prací:

Bortlíková (2006, s. 57-58):¹⁸³ Program Pět P a jeho realizace v Brně (bakalářská práce): „Po vyhodnocení všech dotazníků jsem došla k závěru, že Program Pět P lze považovat za vhodnou aktivitu, jak trávit volný čas, díky které je možné včas podchytit a případně odstranit patologické jevy a sociální nepřizpůsobivost dětí. Protože se programu účastní převážně děti, které pochází z nefungujících rodin, program jim nenásilným (způsobem, poz. autora ) pomáhá naučit se správným hodnotám způsobům chování. … Jak vyplývá z výsledků výzkumu, dochází ke zlepšení téměř ve všech oblastech chování. V oblasti důvěry došlo nejvýrazněji ke zlepšení sebedůvěry, schopnosti vyjádřit své pocity, ve vzhledu a hygieně. V oblasti nazvané schopnosti jsem velké zlepšení zaznamenala v přístupu dětí ke škole a ve schopnosti vyhnout se delikvenci a schopnosti vyhnout se návykovým látkám. V oblasti vztahy se zlepšení projevilo, jak jsem předpokládala, ve zlepšení důvěry v dobrovolníka (rodiče, koordinátora) a ve zlepšení vztahů s rodiči, vrstevníky a jinými dospělými.“

Janečková (2009, s. 68-69):¹⁸⁴ Realizace a rozvoj Programu Pět P v České republice: „Z výzkumu, který byl proveden na základě dotazníkového šetření, vyplynulo, že větší část dotazovaných respondentů je se současnou podobou a způsobem realizace Programu Pět P relativně spokojena. Většina z nich má kladný názor na tento program a většinou ho shledává jako velmi přínosný a potřebný. Negativní stránku v souvislosti s tímto programem spatřují v oblasti financování, kde stále existují jisté rezervy. Všichni dotazovaní se rovněž domnívají, že v Programu Pět P se realizují spíše ženy, naopak ale větší část respondentů uvedla, že do programu bývají zařazováni spíše chlapci. Dotazníkové šetření rovněž naznačilo, že kontakt s dobrovolníkem, zprostředkovaný Programem Pět P, má na děti pozitivní vliv. … Co se týče dobrovolníků, výzkum ukázal, že dobrovolnictví je doménou studentů, na které se právě nejvíce zaměřuje pozornost koordinátorů, kteří se snaží získávat do programu stále nové dobrovolníky. Ti s dítětem vytváří dvojici většinou po dobu jednoho roku až dvou let. Nejčastějším důvodem ukončení jejich účasti v Programu Pět P pak bývá ukončení studia nebo nedostatek času.“

---