Unie mentorů

V první části výzkumného šetření proběhla analýza dostupných dokumentů. Analýza dostupných dokumentů spočívala ve studiu odborných pramenů, internetových zdrojů a statistik, názorů osob přispívajících do různých diskusí na internetu ve vztahu k výchově a vzdělávání, osobních dokumentů autora, absolventských, bakalářských a diplomových prací. Cílem bylo získat přehled o provedených výzkumech a šetřeních, jejich zaměření a rozsahu, o mentorství v ČR, institucích a programech, které s mentorstvím pracují, studium legislativy, atd. a na základě získaných informací determinovat obsah (stanovit hypotézy) následného šetření metodou rozhovoru, dotazníku a ankety. Chtěli jsme popsat zkoumaný předmět tak, aby naše následné šetření doplňovalo již získané informace, a zároveň zde byly shodné prvky, které poslouží při komparaci.

V rámci tohoto šetření byl proveden také nestrukturovaný rozhovor s mladými lidmi a neformální rozhovor s klienty a pracovníky VÚ Boletice, zaměřený na získání co největšího souboru názorů na vztahy mimo rodinu, mentorství, a jeho vztah k výchově a vzdělávání. Množství respondentů u mladých lidí odpovídalo teoretické saturaci výzkumu. Respondenti byli vybráni z okruhu známých a zahrnuti byli celkem 4 dívky a 5 chlapců. Jejich věk byl od 14 do 19 let. Nestrukturovaný rozhovor trval asi 40 minut, probíhal většinou v klidné kavárně či restauraci. Během rozhovoru byly písemně zaznamenávány podstatné informace ve vztahu k šetření. S klienty VÚ Boletice (věk od 13 do 19 let) probíhal rozhovor spontánně během hospitací a byl prováděn pouze stručný záznam nejzajímavějších a dosud neznámých skutečností. S pracovníky ústavu byl neformální rozhovor veden s cílem získat náhled na jejich názory ohledně vztahu klienta k blízkým a cizím osobám. Zajímavé myšlenky byly zaznamenány po skončení rozhovoru.

Další kvalitativní metodu ve výzkumu zastoupilo otevřené participantní nestrukturované pozorování formou hospitací v několika vyučovacích hodinách ve VÚ Boletice (únor 2010). Výsledky byly zaznamenávány nejprve pomocí krátkých poznámek, ale vzhledem k obavě klientů z  nějakého oficiálního šetření a následné změně jejich chování bylo od tohoto systému upuštěno. Nadále byly poznámky zaznamenávány bezprostředně po ukončení pozorování. Během pozorování jsme sledovali jedinou proměnnou, a to závislost odezvy klientů na typologii práce učitele. Záměrem bylo nasbírané údaje analogicky promítnout do práce mentora s náročnějším klientem.

Na základě vyhodnocení poznatků z takto získaného souboru dat byly stanoveny soubory pracovních hypotéz a vytvořen dotazník pro žáky ZŠ a navazujícího studia¹⁷⁵ a anketa pro klienty VÚ.¹⁷⁶ Dotazník i anketa byly z důvodu obsahu informací důvěrnějšího charakteru anonymní. Ne všechny položené otázky sloužily tomuto šetření. Vzory dotazníku a ankety jsou uvedeny v příloze. Dotazníkové šetření pomocí nestandardizovaného dotazníku bylo provedeno na Základní škole v Moravském Písku, SOŠT v Uherském Hradišti, SOŠA Kyjov, a mezi našimi známými. Školy byly vybrány podle možností, které jsme měli k dispozici s přihlédnutím, že šetření Grombířové probíhalo ve Veselí nad Moravou, L. Veselé v oblasti Znojma, Štěpařové v Brně, M. Veselé v Brně. Chtěli jsme mít demograficky obdobný vzorek populace. Na základní škole jsme provedli šetření osobně během výuky, vyplněny byly všechny rozdané dotazníky. Na střední škole jsme využili ochoty dobrovolníků, kteří oslovili spolužáky s žádostí o vyplnění dotazníku. Návratnost vyplněných dotazníků byla 78%. Anketa u klientů VÚ byla provedena v VÚ Místo. Anketu provedl během výchovného programu vychovatel. Ne všechny otázky byly určeny pro toto šetření. Návratnost anketních lístků nemůžeme posoudit, protože nám není znám maximální teoretický počet respondentů ani počet rozdaných lístků. Obdrželi jsme 25 vyplněných anketních lístků. Ve všech případech bylo respondentům na vypracování odpovědí poskytnuto dostatek času. Respondenti dotazníku museli odpovídat na všechny otázky a z nabízených odpovědí mohli vybrat pouze jednu, přičemž některé otázky zjišťující míru názoru byly vyjádřeny pětistupňovou škálou. Respondenti ankety vybírali též pouze jedinou odpověď z nabízených, ale nemuseli odpovědět na všechny otázky. Lístky, kde chyběl údaj o pohlaví nebo věku, a lístky z 5 a více nevyplněnými odpověďmi byly vyřazeny v obou případech ze zpracování. Ze zpracování byly vyřazeny i lístky s věkem mimo stanovenou hranici (13-18 let).

V další části výzkumu jsme pracovali s výzkumnými šetřeními Hany Janečkové uveřejněnými v její absolventské práci,¹⁷⁷ Elišky Grombířové uveřejněnými v její bakalářské práci,¹⁷⁸ Lucie Veselé uveřejněnými v její diplomové práci,¹⁷⁹ Jiřího Hrdinky uveřejněnými v jeho bakalářské práci,¹⁸⁰ Martiny Veselé uveřejněnými v její diplomové práci¹⁸¹ a Lenky Bortlíková, uveřejněnými v její bakalářské práci.¹⁸² Tato komparace byla zvolena z důvodu obohacení pohledu na zkoumaný problém a z důvodu srovnání relevantních šetření. Některé stanovené hypotézy bychom nebyli schopni bez tohoto šetření vyhodnotit.

Posledním uskutečněným šetřením byl neformální rozhovor s Bc. Klárou Joklovou, který byl zaměřen na hloubkové poznání skutečností pojících se k programu LATA a obecněji ve vztahu k mentorství. Vzhledem k požadované neformálnosti nebyl během rozhovoru pořizován žádný záznam a bylo přislíbeno, že odpovědi na důvěrné otázky (ve vztahu k šetření) zůstanou nezveřejněny. Rozhovor nám pomohl zobecnit závěry výzkumu a podtrhl charakteristické rysy mentorství.

Průběh šetření byl naplánován na září 2009 – březen 2010.

Celkové náklady na uskutečněné výzkumné šetření byly plánovány ve výši 17 000,- Kč, ale skutečné náklady činily po ukončení šetření částku 17 431,- Kč, přičemž nejvyšší položku 16 182,- Kč činily náklady na dopravu a ubytování.