Unie mentorů

umění rádcovství

Koncept výchovné instituce v oblasti mentorství

Principy přístupu k problému

Objektivita – Objektivismus jako noetický postoj, podle něhož je proces i výsledky poznání nezávislý na vlastnostech, aktivitách či předpokladech poznávajícího subjektu,185 je základním předpokladem úspěšného přístupu k problematice tvorby jakéhokoliv konceptu organizace, která má být smysluplná nejen z jednoho pohledu, ale pohybujeme-li se v oblasti sociálních služeb, zejména z pohledu společenské prospěšnosti. Objektivní vyhodnocení všech proměnných vstupujících do záměru dát jasnou podobu projektu, jako odpovědi na vzniklou sociální potřebu, je základním předpokladem pro jeho úspěšnou realizaci.

Komplexnost – Bez komplexního a objektivního vyhodnocení vstupujících veličin vede každý závěr k chybným anebo nepřesným výsledkům. V sociální rovině plánovaných služeb je třeba rozlišovat mezi komplexností služby a komplexním přístupem. Zatímco komplex služeb vede ke komfortitě a v jistém smyslu pasivitě klienta, komplexní přístup otevírá bezpočet dalších možností řešení problému. Komplexnost se musí nutně promítat pouze do procesu plánování a chodu, ale také do hodnocení výsledků jednotlivých programů.

Morální a etické principy – Naše společnost vychází ve svém pojetí morálních principů z křesťanství. Příběh o milosrdném Samařanu z 10. kapitoly Evangelia podle Lukáše ovlivnil na dlouhá staletí pojetí sociálních služeb jako bezplatného servisu potřebným, kteří nejsou schopní se o sebe postarat sami. Tento model se pomalu opouští a zůstává dominantní pouze právo na pomoc v nouzi. Při plánování je třeba zvážit, zda její funkce a způsoby provádění sociálních služeb odpovídají morálním a etickým zásadám. Nejde jen o organizaci samotnou, ale zejména o její pracovníky a prezentaci služeb. Neuvážené porušení těchto principů může být důvodem odsouzení veřejným míněním, přestože se jednalo o dobrou myšlenku.

Spolupráce – Člověk jako tvor společenský inklinuje navazovat kooperační vztahy. Pokud kriticky zhodnotíme svůj přístup a budeme podle Benthama chápat sociální službu ve světle utilitarismu jako „co možná největší štěstí, co možná největšímu počtu lidí“,(s. 423)186 pak pochopíme, že bez vzájemné spolupráce není možné myšlenku naplnit. Spolupráce je třeba nejen při plánování a realizaci samotné, ale také ve fázi evaluace a korekce projektu. Spolupráce rozšiřuje obzory, přináší nové možnosti, pojetí skutečnosti a umožňuje aktivizaci společných zájmů. Dalším tématem je spolupráce klientů a pracovníků zařízení. Bez ní se jeví služba jako neefektivní. Chceme-li klienta vést k osobnostnímu rozvoji a růstu, je nezbytně nutné navázat s ním dobrou spolupráci.

Názorová otevřenost a ochota přijímat nové podněty – Principiálně souvisí se spoluprací, ale významem je tak zásadní, že ji uvádíme samostatně. Porušení tohoto principu vede ke stagnaci. V oblasti sociálních služeb může vést až k situaci, kdy poskytovaná služba je koncepčně zastaralá. Názorová otevřenost je předpokladem dialogu. Ten umožňuje konfrontaci. Ta následně vede ke korekci, anebo stabilizaci. Ovšem tyto operace nejsou možné bez dobré vůle přijímat nové podněty. S tímto souvisí kritika. Přístup s kritickým nadhledem, ochota naslouchat hodnocení a kritických vyjádření, ve svém pravém slova smyslu, vede nejen k inovaci a rozvoji, ale také odhaluje slabá místa a nedostatky.

Dělání správných závěrů – Bez dělání závěrů se neobejde žádná výzkumná činnost, neboť by ztrácela podstatu své existence. Správná interpretace nashromážděných údajů, jejich pečlivá analýza a třídění, závisí již na samotném počátku, tedy sběru a získávání. Udělat správný závěr potřebuje čas. Každá lidská činnost vedoucí k poctivému přemýšlení a studiu vyžaduje čas. Proto i plánování a příprava úspěšného konceptu sociální služby, jako odpovědi na sociální potřebnost, vyžaduje určitý čas. Zkušenosti pomáhají v oblasti sociálních služeb také vyvozovat závěry pro preventivní činnost. Principem prevence je morální a etický závazek předcházet negativnímu bytí nejen z hlediska zájmu konkrétního objektu, ale i v širším pojetí společnosti.

Souvislosti vzniku nové instituce v celospolečenském měřítku

Sociální aspekty – Mezi aspekty, které zaujímají významné místo při plánování sociální služby jako vrcholu v pomyslné pyramidě začínající na základně sociální potřebnosti nalezneme zejména disciplíny jako je sociálně demografická analýza, komunitní plánování, stanovení cílové skupiny, průzkum penetrace sociální potřebnosti. Své místo zde zaujímá také uvědomění společnosti, její morální a etická pravidla, stratifikace společenských tříd a standardizace služeb. Klíčové přitom je nejen veřejné mínění, ale také mediální podpora, politická vůle a v globálním měřítku i celosvětové tendence.

Ekonomické aspekty – Vyhodnocení ekonomických aspektů projektů v sociální sféře je svým rozsahem na samostatnou práci. Shrňme alespoň základní poznatky:

  1. Finanční vyváženost z pohledu cash-flow je základním ukazatelem ekonomické náročnosti projektu. Pozorné vyhodnocení jak vstupních nákladů tak příjmů, jejich odpovědné plánování a využití zásadním způsobem ovlivňuje jeho stabilitu.
  2. Vyhodnocení právní formy osoby zprostředkovávající sociální službu z hlediska její subjektivity a tím i možností financování. V podstatě vymezuje zdroje.
  3. Stanovit zdroje příjmů. Zvážit objem dotací, sponzorských darů, osobních investic, výnosy z případné hospodářské činnosti, úhrady za některé nebo všechny služby apod.
  4. Stanovit nutné výdaje, definovat tvorbu rezervního fondu a fondu na pokrytí mimořádných výdajů. Mezi klíčové výdaje dnes patří náklady na personál, nájmy, energie a sociální zabezpečení.
  5. Systém záruk a financování. Větší projekty vyžadující vstup kapitálu se neobejdou v dnešní době bez systému bankovních záruk a úvěrů. Je nutné odpovědně zvážit jejich výši, formu a způsob vyrovnání.

Právní aspekty – Právní řád je platformou pro definici právního statutu organizace nebo instituce. Od něj se odvíjí jak její forma, tak rozsah poskytovaných služeb. Legálnost instituce a jejích služeb je zakotvena v právním řádu a je bezpodmínečně nutné znát možnosti, které aktuálně skýtá legislativa. S tím souvisí pravomoci organizace, její začlenění do stávající sítě sociálních služeb a nároky na odbornost zaměstnanců či pracovníků vykonávajících sociální službu.

Vědecké názory – Jsou předpokladem každého projektu v oblasti sociálních služeb. Ale v dnešní době, kdy veřejnost spíše slyší na sliby politických stran o tom, jak zlepší úroveň stávajících služeb v této oblasti, nemusí být snadné závěry vědy prosadit. Navíc, ne vždy je společnost ochotna přijmout prostou pravdu, a společenskou lež a přetvářku považuje za přijatelnější. Proto stroze vědecký koncept bez politické podpory nemá mnoho šancí na přijetí. Přesto chceme každého povzbudit ke zkoumání a hledání pravdy, neboť „ve vědění je moudrost“ a moudrost je předpokladem rozumnosti jako stavu uchopení jedinečných duchovních útvarů.

Hlavní principy vytváření mentorského programu

Na základě získaných poznatků lze definovat základní směr, kterým by se mohlo vytváření nového programu ubírat.

Budeme-li posuzovat četnost a dostupnost mentorských vztahů, zjistíme, že se v běžném životě nejširší populace vyskytují velice často. V provedeném výzkumu přiznalo 45% dotázaných adolescentů vztah srovnatelný s mentorstvím a 74% z dotázaných adolescentů uvádí, že by osobu s charakteristikou mentora chtělo mít. V současnosti funguje v ČR několik formálních mentorských programů, ale všechny jsou zaměřeny na problémové klienty.

Sociální potřebnost a cílová skupina

Jak již z předchozích textů vyplývá, může mentorství vhodně doplnit stávající výchovné působení. Mentor nemůže nahradit rodiče, kamarády ani pedagogy. Každý z uvedených vztahů má svou specifickou charakteristiku. Může však doplnit aktuální potřebu adolescenta po pomoci, odborné radě a vyzrálejší sociální interakci, než je tomu v případě vrstevníků. Z výzkumu vidíme, že se takové osoby v životě adolescenta vyskytují. Z praxe však víme o nedostatečné informovanosti adolescentů i jejich neformálních mentorů o všech aspektech mentorství (v nejširším slova smyslu).

Rozsah poskytovaných služeb

Zde jde především o vyhodnocení stávající situace a plánovaného záměru. V mentoringovém programu lze uplatnit celou škálu nástrojů sociální práce. Klíčovým aspektem bude především rozsah kompetencí mentora a jeho domovské organizace.

Právní forma

Vzhledem k aktuální situaci v našem právním řádu se jeví jako nejvýhodnější vytvářet mentoringové programy jako právnická osoba, občanské sdružení. Zvažovali jsme různá kritéria pro i proti, ale nakonec jsme volili právní formu občanského sdružení. Zásadní vliv na tuto volbu měla skutečnost, že se jedná o iniciativu bez plánovaného zisku. Vzhledem k teoretickému rozsahu poskytovaných služeb tato forma plně vyhovuje.

Ekonomické zdroje

Vzhledem k zaměření plánované činnosti je možno tvořit vlastní ekonomické zdroje souhrnem příjmů získaných z různých dotačních programů, výnosy s činnosti a prostředky získanými od sponzorů. Významnou osobou z hlediska získávání příjmů by byla osoba fundraisera.187

Systém hodnocení účelnosti

Systém hodnocení účelnosti může vycházet ze statistických údajů nasbíraných během činnosti a ze závěrů evaluace. Mezi přední kritéria hodnocení úspěšnosti se bude řadit množství nových mentoringových vztahů, délka a množství uskutečněných mentorských vztahů apod.


185HORYNA, B. ET AL. Filosofický slovník. 2. rozšířené vydání. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2002. ISBN 80-7182-064-4.

186HORYNA, B. ET AL. Filosofický slovník. 2. rozšířené vydání. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2002. ISBN 80-7182-064-4.

187Fundraiser je člověk, zabývající se fundraisingem. To jest činností, jejímž výsledkem je nejčastěji získání finančních prostředků na obecně prospěšnou činnost neziskové organizace. Fundraiser může být buď kmenovým zaměstnancem organizace nebo externistou.

 

Anketa 1

Významný člověk z dětství:

Vrstevník - 12.5%
Rodič - 65%
Příbuzný - 5%
Pedagog, učitel - 10%
Jiný dospělý - 7.5%

Celkem hlasů:: 40
Hlasování pro tuto anketu bylo ukončeno. na: 31 pro 2016 - 00:00