Příklad 2: HESTIA – Pět P
Program Pět P je sociálně preventivní program v oblasti volnočasových aktivit pro děti, postavený na principu dobrovolného vztahu mezi dítětem a dospělým dobrovolníkem. Program nabízí dětem i dobrovolníkům: pomoc, podporu, přátelství, péči, prevenci. Program Pět P v České republice je národní variantou amerického programu Big Brothers / Big Sisters. Funguje od roku 1996. Samotnou realizaci a přímou práci s klienty provádí HESTIA – Národní dobrovolnické centrum v Praze ve spolupráci s regionálními centry programu.
Program organizačně zastřešuje občanské sdružení Asociace Pět P v ČR, jež má ve svých stanovách uvedeno: „
-
Sdružení bylo založeno s cíli:
- sdružovat manažery, koordinátory, supervizory, dobrovolníky a další účastníky a spolupracovníky Programu Pět P,
- podporovat implementaci Programu Pět P v České republice,
- působit jako zastřešující orgán Programu Pět P v ČR ve vztahu ke státním i nestátním, domácím i zahraničním organizacím,
- být partnerem domácím i zahraničním organizacím zabývajícím se dobrovolnictvím, práci s dětmi a mládeží či podobnými cíli.
- prostřednictvím Programu Pět P všestranně podporovat rozvoj dobrovolnictví v ČR.
- Program Pět P je preventivní volnočasový program pro děti ve věku 6 - 15 let postavený na principu dobrovolného vztahu mezi dítětem a dospělým dobrovolníkem.
- Program Pět P v České republice je národní variantou programu Big Brothers Big Sisters.
- Název a logo Programu Pět P jsou přihlášeny u Úřadu průmyslového vlastnictví jako ochranná známka pod zn. O-148716 – viz příloha č. 1 těchto stanov.
- Metodickou pomoc, supervizi a evaluaci Programu Pět P realizuje HESTIA – Národní dobrovolnické centrum v Praze ve spolupráci s regionálními centry programu.“ (Asociace Pět P v ČR, 2001)99
Následující shrnutí nejdůležitějších charakteristik Programu Pět P v ČR bylo zpracováno podle Manuálu programu Pět P v České republice.100 V dalším textu se objevují tyto pojmy: klient = dítě; uživatelé služby = rodiny s dětmi = žadatel = dítě nebo rodič, resp. zákonný zástupce dítěte; koordinátor = sociální pracovník = klíčový pracovník.
Základním posláním programu je pomocí tzv. podpůrného dlouhodobého vztahu (dítě dobrovolník) pomoci klientovi, který je v důsledku svého chování či nepříznivé sociální situace ohrožen sociálním vyloučením. To znamená především zprostředkovat mu možnost zlepšit své sociální a komunikační dovednosti, schopnost zapojit se do skupiny vrstevníků i dospělých.
Odborně sestavená dvojice klient – dobrovolník se schází jednou týdně a věnuje se domluveným volnočasovým aktivitám. Pravidelný kontakt dítěte s dobrovolníkem je stvrzen písemnou dohodou a trvá nejméně deset měsíců. Na něj navazují průběžné volnočasové aktivity pro děti i dobrovolníky a obvykle i letní tábor.
Mezi hlavními cíli programu jsou prevence sociální patologie, obohacení sociálního zázemí dítěte, zvýšení kvality života ohrožených dětí a nalezení vhodné volnočasové aktivity. Cesty vedoucí k těmto cílům:
- navázání blízkého přátelského vztahu klienta s dobrovolníkem
- možnost zažít si v tomto vztahu pocit důvěry a přijetí, což vede ke zvyšování sebedůvěry a sebevědomí dětského klienta
- v prostředí takovéhoto bezpečného vztahu se dítě učí dovednostem, které mu mohou pomoci v rozvíjení přirozených vztahů ve vrstevnické skupině a v rodině
- program dává dítěti možnost smysluplně strávit volný čas a získat nové zážitky, ukazuje dítěti jiné formy trávení volného času, než které dosud poznalo
- dlouhodobý vztah dobrovolníka s dítětem má vytvořit prostor pro růst sociálních dovedností, posilovat sebevědomí dítěte a rozšířit jeho motivaci k navazování přirozených vrstevnických vztahů
- dítě získá nového blízkého člověka, který mu není ani rodičem, ani učitelem, ale jakýmsi průvodcem nebo společníkem, který na něj má čas, může si s ním hrát, povídat, s něčím se mu svěřit, rozvíjet své dovednosti nebo získat nové
Program Pět P je založen na principu mentoringového programu. Mentorský vztah zde vzniká řízeně – zprostředkováním třetí stranou a splňuje veškeré zásady sociální služby uvedené v § 2 zák. 108/2006 Sb. Prostřednictvím programu je poskytováno základní sociální poradenství, zároveň je programem sociálně preventivním.
Dvojice dítě – dobrovolník je odborně sestavována na základě potřeb, požadavků, schopností a zájmů obou stran tak, aby v co nejvyšší možné míře mohlo dojít k naplňování cílů programu. Sociální pracovník je k dispozici během celého průběhu služby.
Klienti programu jsou pro program cíleně vyhledáváni ve spolupráci s pedagogicko-psychologickými poradnami, sociálními pracovnicemi, středisky výchovné péče, dětskými psychology a jinými odborníky. Podmínkou přijetí je, aby žadatel (rodič i dítě) vstupovali do programu dobrovolně, a aby byli seznámeni s veškerými pravidly programu. Klienty se mohou stát pouze děti sociálně potřebné ve smyslu zákona o sociálních službách, vhodnost zařazení dítěte do programu posuzuje sociální pracovnice.
Organizační struktura programu je tvořena vedoucím – poradenským psychologem poskytujícím psychosociální poradenství, sociální pracovnicí – zajišťující přímý kontakt s uživateli služby. Pracovníci, kteří pracují přímo s klienty, musí splňovat předepsané kvalifikační vzdělání a praxi. Garantem kvality poskytované služby je supervizor – nezávislý kvalifikovaný odborník. Nezbytnou součástí programu jsou dobrovolníci, kteří jsou vybíráni a připravováni v souladu se standardem č. 9 přílohy prováděcí vyhlášky zákona o sociálních službách. Všichni pracovníci jsou vázáni závazkem mlčenlivosti, který podepisují.
Proces získávání klientů: Na základě doporučení některé spolupracující organizace informuje koordinátor rodiče stručně o programu, od nich obdrží základní informace o dítěti a dohodne si s rodiči první informativní setkání. Na tomto setkání, bez přítomnosti dítěte je zákonný zástupce podrobně seznámen s podmínkami a náplní služby a sociální pracovnice získá potřebné informace o vývoji dítěte a sociálních a rodinných podmínkách v nichž dítě vyrůstá. Následuje pohovor sociálního pracovníka s dítětem (výhradně bez rodičů) zaměřený především na jeho zájmy a představy o budoucím kamarádovi/kamarádce a aktivitách, které by chtělo v průběhu poskytování služby realizovat. Koordinátor na základě veškerých získaných informací zhodnotí potřeby a cíle dítěte, jeho rodinnou situaci, a v souladu se zásadami a cíli programu rozhodne o jeho přijetí či nepřijetí do programu.
V průběhu poskytování se pod vedením sociálních pracovnic vytváří přátelský vztah mezi jedním dítětem a jedním dobrovolníkem. Dvojice spolu tráví 2 - 3 hodiny volného času týdně rozmanitými volnočasovými aktivitami, a to nejméně po dobu 10 měsíců.
Dobrovolníci v Programu Pět P jsou lidé starší 18 let, kteří prošli výcvikem programu a mají zájem a předpoklady pro práci s dětmi. Činnost dobrovolníků při poskytování služby odpovídá podmínkám akreditace MV ČR podle zákona o dobrovolnické službě.
Proces získávání a výběr nových dobrovolníků: Dobrovolník vyplní dotazník, čímž se přihlásí do programu. Následuje orientační pohovor zájemce s koordinátorem projektu a jeho psychologické posouzení, včetně cílené psychologické diagnostiky. Pokud dobrovolník vyhoví, dochází k jeho výcviku. Na základě zjištění týmu pracovníků (psychologa, lektora výcviku, koordinátora programu) je uchazeč buď zařazen do programu, nebo v odůvodněných případech odmítnut.
Průběh realizace programu lze velmi stručně shrnout takto: Sestavení dvojice, individuální plánování služby, kontraktační schůzka s klientem, stanovení spoluúčasti uživatele na službě, odborný dohled nad dvojicí (supervize dobrovolníků, podpora činnosti dobrovolníků), samotné poskytování služby, organizace dalších aktivit pro děti a dobrovolníky, ukončení poskytování sociální služby dítěti, ukončení poskytování dobrovolnické služby dobrovolníkem.
Evaluace výsledků působení služby na dětské klienty je realizována s využitím metody POE, která je převzata od americké organizace Big Brothers Big Sisters of America a upravena pro podmínky ČR.
99Stanovy občanského sdružení Asociace Pět P v ČR. Praha: 2001. Dostupné z WWW: http://www.petp.cz.
100ČERNÁ, L., KOHOUTKOVÁ, A. a SOZANSKÁ, O. Manuál Programu Pět P v České republice. Praha: 2004. 36 s.