Srovnání charakteristiky mentorství a jiných druhů práce s klientem
V sociálních službách, výchově i vzdělání jsou legislativně, ale i tradičně vymezeny různá kritéria podmiňující obsah i rozsah činnosti. Protože se však jejich činnosti různě prolínají a vzájemně doplňují, není vždy možné přesně rozlišit do které oblasti konkrétní činnost spadá. V našem přehledu se proto soustředíme pouze na klíčové kompetence a shrneme nejzásadnější rozdíly v charakteristice práce s klientem.
Následující tabulka Tab. 1 shrnuje jednoduchým a přehledným způsobem převažující charakteristiku některých vybraných institucí z pohledu práce s klientem.
Tab. 1: Převažující charakteristické rysy vybraných institucí z hlediska práce s klientem
Hodnocená
charakteristika
|
Školství
|
Rodina
|
Sociální služby
|
Mentorství
|
Výchovné působení
|
kolektivní
|
individuální
|
individuální, skupina
|
individuální
|
Vzdělávání
|
formální
|
informální učení
|
neformální
|
neformální
|
Vztahy - délka
|
dlouhodobé
|
celoživotně
|
epizody
až dlouhodobé
|
epizody
až krátkodobé
|
Vztahy - důvod
|
vzdělávání,
výchova
|
výchova
|
pomoc
|
nespecifické
|
Vztahy - forma
|
formální
|
neformální
|
formální
|
neformální,
formální
|
Vztahy - intenzita
|
nízká
|
velmi vysoká
|
nízká až střední
|
nízká
|
Typický věk
|
5-26 let
|
do dospělosti
|
bez omezení
|
10+
|
Jak je z tabulky Tab. 1 vidět, nelze některé charakteristické rysy práce s klientem jednoznačně popsat a zařadit. Je to dáno příliš velkou variabilitou sledovaných institucí, snahou společnosti o komplexní službu, zažitým překračováním kompetencí i prostou skutečností, že každý jedinec se vyvíjí individuálně má různé potřeby a očekávání. Přesto můžeme z této tabulky vyčíst, že jsou některé podstatné charakteristiky společné pro různé instituce, jiné jsou naopak víceméně specifické.
V tabulce Tab. 2 se pokusíme shrnout některé vybrané způsoby práce s adolescentem v mentorství a jiném výchovném a vzdělávacím vztahu. Tabulka opět nezahrnuje všechny způsoby práce a role, ale pro náhled do problematiky jen některé vybrané. Protože se ukázalo jako nezbytné rozlišit úroveň vzájemné interakce, rozhodli jsme se tak učinit pomocí škály vyjádřené znakem +.
Tab. 2: Srovnání způsobů práce s adolescentem ve vybraných rolích
Činnost
|
Instruktor z.
|
Kamarád
|
Mentor
|
Rodič
|
Terapeut
|
Učitel
|
Výchova
|
++
|
+
|
++
|
+++
|
+
|
+++
|
Vzdělávání
|
+++
|
+
|
++
|
+
|
+
|
+++
|
Zábava
|
+++
|
+++
|
++
|
++
|
+
|
+
|
Terapie
|
+
|
+
|
+
|
+
|
+++
|
+
|
Sankce
|
++
|
+
|
+
|
+++
|
+
|
++
|
Z tabulky Tab. 2 je vidět, že se jednotlivé činnosti v rámci různých rolí vyskytují v různé míře. Nejdříve jsme chtěli vyjádřit hodnoty striktně podle exaktních funkcí, ale nakonec jsme k hodnocení přistoupili poněkud benevolentněji, protože usuzujeme, že v praktickém životě se žádná role přesně nevymezuje a pokud exaktní vymezení jsou, nejsou dodržována, převážně z důvodu zájmu adolescenta. Dalším aspektem benevolentnějšího hodnocení byla skutečnost, že se některé činnosti v rámci rolí vyskytují skrytě, tzn. nejsou očekávány, ale výsledek jejich přítomnosti nelze popřít. Například ač není učitel terapeutem, mohou jeho přístup, vliv, působení a metody práce mít na adolescenta vliv podobný vlivu terapeuta. Stejně tak se neočekává, že kamarád bude vychovávat, ale nelze mu upřít vliv na výchovu, atp.
Do tabulky Tab. 3 jsme se pokusili zpracovat očekávání adolescenta od různých rolí. V hodnocení přitom vycházíme z vývojových potřeb (dle Maslowa) adolescenta s přihlédnutím k výsledkům našeho výzkumu. Opět jsme se rozhodli pro třístupňovou škálu.
Tab. 3: Očekávané naplnění vývojových potřeb adolescenta z pohledu různých rolí
Vývojová potřeba
|
Rodič
|
Pedagog
|
Kamarád
|
Mentor
|
Fyziologické potřeby
|
+++
|
+
|
+
|
+
|
Potřeba bezpečí, jistoty
|
+++
|
++
|
++
|
+
|
Potřeba lásky, přijetí, sounáležitost
|
+++
|
+
|
++
|
++
|
Potřeba uznání, úcty
|
+++
|
++
|
+++
|
++
|
Potřeba seberealizace
|
++
|
+++
|
++
|
++
|
Z tabulky je vidět, že nejvýznamnější z hlediska očekávání naplnění vývojových potřeb adolescentů jsou rodiče. Zajímavé je zjištění, že adolescenti v očekávání naplnění potřeb seberealizace preferují roli pedagogů. Zřejmě to souvisí s důležitostí profesní přípravy a hodnocením prezentovaných výsledků ve škole.